Rudolf Spá?il, Miloš Axman: Památník budování socialismu / Komunisté

1971 prob?hla sout?? na Památník budování socialismu, ve které nebyla ud?lena první cena, druhou získal tým Ji?ího Myszaka a Radima Ulmanna, jejich? návrh byl vybrán k realizaci (m?lo být u?ito trvanlivých, reprezentativních a zárove? kontrastních materiál? ?uly a bronzu, sou?ástí m?ly být reliéfy, pomníky významných událostí a rovn?? symboly socialismu – srp a kladivo, p?edpokládalo se dokon?ení v roce 1974), 1972 však z d?vodu politických zm?n pozastaveno a po?adováno odvolání nepohodlného Myszaka, Ulmann si m?l vybrat jiného spolupracovníka, co? ale neu?inil, a tak byla akce zrušena a roku 1974 zadána zcela mimo sout?? brn?nskému Miloši Axmanovi, který duplikoval ve v?tším m??ítku své sousoší pro Moravské nám. v Brn? (Komunisté, 1973); sousoší sice vzniklo za tzv. normalizace (slou?ilo ke slavnostnímu shroma??ování) a p?edstavuje zástupné alegorie tehdejší spole?nosti (revolu?ní d?lník, atomový v?dec a ?ena s dru?icí), nicmén? je ve výsledku prosto prvoplánových symbol? doby (srp a kladivo nakonec vynechány, stejn? tak textová slo?ka památníku) a je kvalitn? zpracováno; lidov? p?ezdíváno té? Výbuch (spojení atomového zá?ení a letící dru?ice); Axman autorem sousoší, Spá?il autorem architektury

dílo, které ji? dlouhou dobu bylo v havarijním stavu s ?adou chyb?jících ?ástí (ruka ?eny s dru?icí, ruka d?lníka, jeden z paprsk? atomu), roku 2024 odstran?no z p?vodního místa a odevzdáno k restaurování Janu Šnébergerovi, který roku 2025 dokon?ené dílo instaloval na nov? vybraném míst? v tém?e obvodu (na okraji sídlišt? zvaného Stalingrad); p?vodní velkolepý podstavec byl však zlikvidován a dílo nov? umíst?no na oby?ejný betonový blok v zeleni