Rudolf Spáčil, Miloš Axman: Památník budování socialismu / Komunisté

1971 proběhla soutěž na Památník budování socialismu, ve které nebyla udělena první cena, druhou získal tým Jiřího Myszaka a Radima Ulmanna, jejichž návrh byl vybrán k realizaci (mělo být užito trvanlivých, reprezentativních a zároveň kontrastních materiálů žuly a bronzu, součástí měly být reliéfy, pomníky významných událostí a rovněž symboly socialismu – srp a kladivo, předpokládalo se dokončení v roce 1974), 1972 však z důvodu politických změn pozastaveno a požadováno odvolání nepohodlného Myszaka, Ulmann si měl vybrat jiného spolupracovníka, což ale neučinil, a tak byla akce zrušena a roku 1974 zadána zcela mimo soutěž brněnskému Miloši Axmanovi, který duplikoval ve větším měřítku své sousoší pro Moravské nám. v Brně (Komunisté, 1973); sousoší sice vzniklo za tzv. normalizace (sloužilo ke slavnostnímu shromažďování) a představuje zástupné alegorie tehdejší společnosti (revoluční dělník, atomový vědec a žena s družicí), nicméně je ve výsledku prosto prvoplánových symbolů doby (srp a kladivo nakonec vynechány, stejně tak textová složka památníku) a je kvalitně zpracováno; lidově přezdíváno též Výbuch (spojení atomového záření a letící družice); Axman autorem sousoší, Spáčil autorem architektury

dílo, které již dlouhou dobu bylo v havarijním stavu s řadou chybějících částí (ruka ženy s družicí, ruka dělníka, jeden z paprsků atomu), roku 2024 odstraněno z původního místa a odevzdáno k restaurování Janu Šnébergerovi, který roku 2025 dokončené dílo instaloval na nově vybraném místě v témže obvodu (na okraji sídliště zvaného Stalingrad); původní velkolepý podstavec byl však zlikvidován a dílo nově umístěno na obyčejný betonový blok v zeleni